Činky – 3 nejdivnější věci, které kdy lidé zvedali
Býk, koule a žehlička.
Lidstvu (napřed chlapům = bojovníkům, to je jasné) poměrně brzy došlo, že když budou zvedat cíleně břemena, zlepší se jejich výkonnost, síla a vzhled. Platí to tisíce let. Než se ale masově rozšířily činky a závaží v podobě, jakou známe dnes, posloužilo k posilování leccos.
Býk jako činka?
Vůbec nejdivnější „činku“ (jestli se to tak dá vůbec říct, protože byla živá!) používal nejslavnější sportovec starověkého Řecka. Doporučujeme nezkoušet.
Olympionik Milón Krotónský, si na ramena už jako dítě nakládal býčka. Jak rostl býk a stále víc vážil, sílil i Milón.
Nejsilnější lamželezo své doby
Mimochodem… zajímavá postava historie, tenhle Milón. Žil v 6. století před naším letopočtem a platil za nejsilnější lamželezo své doby. Olympiádu mládeže vyhrál už v roce 540 př. n. l. a mezi dospělými pak pět dalších olympiád za sebou.
Měřil prý přes dva metry (tomu by se ještě věřit dalo), ale jinak o něm kolovaly rozporuplné historky:
- prý denně snědl deset kilo masa
- vypil deset litrů vína
- dokázal udržet padající strop, dokud všichni neutekli do bezpečí
Ale dál… Býček je vysoká laťka, ovšem lidé zvedali ještě leccos dalšího zajímavého.
Žehlička s madly?
Prapředci činek ze starověkého Řecka – tzv. halteres nebyly tak těžké a tvarem trochu připomínaly žehličku s madly – vážily jen v jednotkách kilogramů. Zajímavé ovšem je, že se používaly kromě posilování také ke skoku dalekému.
Atleti se s nimi rozbíhali a po odrazu jimi ve vzduchu švihli dozadu, aby docílili delšího skoku. To si asi… opatrně a po konzultaci se zkušeným trenérem… zkusit jen tak pro zajímavost můžete.
Víte co je dumbbell?
Klasické činky ve formě tyč a dvě závaží upevněná na jejích koncích, se objevily v sedmnáctém století v Evropě.
Zůstal jim anglický název dumbbell (tichý zvon), který se začal používat v tudorovské Anglii dávno dřív pro závaží přivázané na provazu, kterým si vojáci pilovali sílu.
Zařízení připomínalo klasické zvonění v kostele, ale bez zvuku. Proto němé zvony.
Trénink s dělovou koulí
V sedmnáctém století se kolem činek dělo hodně zajímavého.
Na ruských vojenských školách (v Rusku to zjevně měli vždycky trochu jinak 🙂 se začal rozmáhat zvyk trénovat s dělovými koulemi. Jenže koule se špatně drží. Tak se zrodil nápad „přivařit“ na ni držadlo a odspodu ji trochu zploštit.
A vznikla vzhledově vlastně nejpodivnější činka historie fitness – kettlebell. Ruská armáda tuto speciální činku oficiálně zařadila do výcvikových programů na začátku minulého století, ve čtyřicátých letech se vydala na vítězné tažení Evropou a momentálně ji zná celá planeta.
Zasloužil se o to velkou měrou propagátor cvičení s kettlebelly Pavel Tsatsoulin, fitness trenér původem z Ruska, ale působící v USA.
Kettlebelly by neměly chybět v žádném fitku
Dnes zažívají spolu se vzrůstající oblibou funkčního tréninku doslova boom. A není divu. Správné cvičení s kettlebellem rozvíjí obratnost, sílu i vnitřní stabilizační systém.
Dělovou kouli stále připomíná (říkalo se jí také bulina), ale použité materiály i design jsou možná spíš o generaci napřed, než pozadu!